Třezalka – přírodní antidepresivum a lék proti úzkostem a špatné náladě

Na třezalku nedám dopustit. Když se o ní zmíním lidem, kteří přichází s úzkostí, často se setkám s argumentem „ale ta je nebezpečná“. Třezalka to holt v médiích schytala, možná i proto, protože je jednou z nejznámějších a nejdéle používaných léčivých bylin vůbec. Tím pádem jsou i nejvíce prozkoumány její možné nežádoucí účinky, kterými se často straší. Pojďme je tedy zmínit hned na začátku.

Kdy to s třezalkou neriskovat?

Třezalka může způsobit vyšší citlivost kůže ke slunečnímu záření, takže se nechoďte opalovat, když pijete třezalkový čaj! Prekérní jsou interakce s některými léky. Možná znáte pojem „třezalkové děti“, kdy žena otěhotněla i přes užívání hormonální antikoncepce, kterou třezalka tak nějak „vyoutovala“.  Takže holky, na to bacha … i když, každý musí sám zhodnotit, zda zrovna užíváním hormonální antikoncepce svému tělu (i psychice) spíš pomáhá nebo ubližuje, ale o tom teď psát nechci. Bohužel tuto zázračnou bylinku nesmí užívat pacienti užívající warfarin (na ředění krve), digoxin (srdeční arytmie), cytostatika (onkologická onemocnění), statiny (na snížení cholesterolu), SSRI antidepresiva a některá další léčiva. Třezalka totiž nakopne jednu z velmi účinných detoxikačních cest v játrech (pro znalé – jedná se o některé izoenzymy cytochromu P450) a kvůli tomu se tyto léky rychleji odbourávají a pak nepůsobí, jak by měly. U lidí, kteří léky neužívají je právě taková detoxikační schopnost žádoucí.

Třezalka funguje někdy lépe než antidepresiva

A teď pojďme k tomu, jak třezalka pomáhá s úzkostí. Obsahuje hypericin, hyperforin a spoustu dalších látek ze skupiny flavonoidů (např. v souvislosti s léčbou postkovidového syndromu zmíním doporučovaný kvercetin anebo také obsahuje rutin, který je zodpovědný za pružnost cév), které mají vliv na zlepšení úzkostných a depresivních stavů. Dokonce ve studiích vychází, že užívání extraktu z třezalky je účinnější na slabé až střední deprese než medikamentozní antidepresiva Elavil, Prozac, nebo Zoloft (1)! Hypericin navíc ještě zvyšuje koncentrace melatoninu, který zlepšuje cyklus spánek-bdění, které bývají při depresích narušené (2). Navíc melatoninu se přezdívá hormon mládí a je zodpovědný za mnohé regenerační procesy v těle… ale o tom až někdy příště.

Neurofyziologie lidově – černá a růžová psaníčka, poštovní schránky a skratovačky

Jednotlivé části mozku se dorozumívají pomocí chemických látek, kterým říkáme neuropřenašeče. Každý asi už někdy četl o serotoninu, dopaminu nebo noradrenalinu (je jich ale mnohem více). Přirovnávám je k takovým psaníčkům, která mají uvnitř nějaký pokyn k akci. Tato psaníčka je potřeba doručit na správné místo a proto mají buňky (i ty mozkové) na sobě „poštovní schránky“ – odborně receptory. Když dostane daná část mozku psaníčko do schránky, pošle nějakou informaci dál a rozbíhá se mohutný sled dějů v celém našem těle. Psaníčka po nějaké době (ta doručená i ta nedoručená) jdou postupně do „skartovačky“, aby se v mozku nepletla. V roli těchto skartovaček jsou enzymy, které chemicky rozkládají nervové přenašeče na jiné látky. Tento proces se neustále opakuje, stále se v mozku něco děje. V depresivních stavech nebo při úzkostných poruchách dochází k narušení rovnováhy nervových přenašečů. Když to hodně zjednoduším – některá psaníčka jsou růžová a některá černá – některé chemické látky spíše způsobují dobrou náladu, jiné stres. Pokud jsou v rovnováze, člověku je dobře, s větším či menším vypětím zvládá svůj život. Pokud je ale nedostatek těch růžových psaníček a přebytek černých, začne nám být „ouzko“.

Jak třezalka pomáhá s úzkostí?

Vzpomenete si na ty názvy účinných látek třezalky? Hypericin, hyperforin (latinský název třezalky se od toho odvíjí – Hypericum perforatum). A tyhle dvě látky brání „skartovačkám“, aby zničily růžová psaníčka. A dokonce ještě blokují poštovní schránky tak, aby nepřijímaly černá psaníčka. Pokud bychom šli do biochemie, zjistíme, že účinky třezalky jsou opravdu velmi široké a v chemismu mozku ovlivňují velkou řadu chemických procesů. Ne všechny jsou ještě do důsledku prozkoumané. Pro naše účely se však můžeme spokojit s příměrem psaníček a poštovních schránek.

Pokud tedy neužíváte dlouhodobě léky, které by mohly interagovat s třezalkou, doporučuju nasadit bylinnou kůru proti úzkosti. Ve fytoterapii se vždy doporučuje byliny míchat, neužívat pouze jeden druh dlouhodobě. Mně se na celkové zklidnění velmi dobře osvědčila směs třezalka, dobromysl, měsíček zahradní. O dalších bylinkách pomáhajících s úzkostí si povíme v příštím článku.

Zdroje:

  1. (Chatterjee, S. S., Bhattacharya, S. K., Wonnemann, M. et al.: Life Sci., 1998; 63, 499-510.)
  2. CSFA_2007-2_hypericin-a-hyperforin-biologicky-aktivni-komponenty-trezalky-teckovane-hypericum-perforatum-jejich-izolace-analyza-a-studium-fyziologickych-ucinku-3197.pdf