Když ke mně přijdou lidé s úzkostí nebo dlouhodobě špatnou náladou, často hledají něco, co by jim co nejrychleji ulevilo. Ve skutečnosti ale nervový systém potřebuje především bezpečí, čas a vhodné podmínky, aby se mohl vracet do rovnováhy. Právě tady podle mě mají léčivé rostliny své nezastupitelné místo. Ne proto, že by za nás vyřešily životní situaci, ale protože mohou organismus citlivě podpořit v jeho vlastní schopnosti regenerace.
Ze všech bylin, které při práci s úzkostí používám nejčastěji, má v mém pomyslném herbáři výjimečné místo právě třezalka tečkovaná. Patří mezi nejlépe prozkoumané léčivé rostliny na světě a její účinky potvrzuje i řada kvalitních klinických studií. Přesto kolem ní dodnes koluje mnoho obav a polopravd. Pojďme se na ni podívat blíže.
Co dnes víme o třezalce?
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) obsahuje desítky biologicky aktivních látek. Nejznámějšími jsou hypericin a hyperforin, vedle nich ale také flavonoidy, rutin nebo kvercetin. Právě jejich vzájemné působení je pravděpodobně důvodem, proč třezalka ovlivňuje tolik různých procesů v organismu.
Nejlépe prozkoumané jsou její účinky u lehkých až středně těžkých depresivních stavů. Přehledové studie ukazují, že standardizované extrakty třezalky mohou být v těchto případech srovnatelně účinné s některými běžně používanými antidepresivy, přičemž bývají dobře snášeny. Současně existují práce, které popisují její příznivý vliv na úzkost, kvalitu spánku i celkové psychické napětí.
Pro mě je ale důležitější něco jiného. Třezalka nepůsobí jen na náladu. Podporuje celkové zklidnění organismu, a právě proto dobře zapadá do komplexního přístupu k péči o nervový systém.
Neurovědecké okénko: psaníčka, poštovní schránky a skartovačky
Když klientům vysvětluji, jak fungují nervové přenašeče, používám jednoduché přirovnání.
Představte si, že jednotlivé části mozku spolu komunikují pomocí dopisů. Odborně jim říkáme neurotransmitery. Každý dopis nese určitou informaci a je potřeba doručit ho na správnou adresu. Na povrchu nervových buněk proto existují jakési poštovní schránky – receptory. Jakmile dopis dorazí, buňka předá zprávu dál.
Aby v systému nevznikl zmatek, musejí se staré zprávy po čase odstranit. O to se starají enzymy, které si můžete představit jako skartovačky.
Při dlouhodobém stresu, úzkosti nebo depresi se jemná rovnováha tohoto systému narušuje. Některých „zpráv“ je příliš mnoho, jiných naopak málo. A právě tady začíná být zajímavá třezalka.
Jak třezalka podporuje nervový systém?
Účinné látky obsažené v třezalce ovlivňují hned několik neurotransmiterových systémů současně. Zjednodušeně řečeno zpomalují „úklid“ některých důležitých přenašečů, a tím prodlužují dobu, po kterou mohou v mozku působit. Současně ovlivňují citlivost některých receptorů a další regulační mechanismy.
Ve skutečnosti je celý proces mnohem složitější a věda stále objevuje nové souvislosti. Právě proto se dnes už nemluví pouze o serotoninu, ale o celé síti procesů, které zahrnují neuroplasticitu mozku, hormonální regulaci, kvalitu spánku i odolnost nervového systému vůči dlouhodobému stresu.
To je také důvod, proč mám třezalku ráda. Ne proto, že by představovala zázračné řešení, ale protože její účinky zasahují více úrovní fungování organismu najednou.
Kdy je potřeba opatrnost?
Právě proto, že je třezalka silně účinnou léčivou rostlinou, je potřeba přistupovat k ní s respektem.
Nejznámější je její schopnost ovlivňovat některé jaterní enzymy, které se podílejí na odbourávání léčiv. Kvůli tomu může snižovat účinnost některých léků, například hormonální antikoncepce, warfarinu, digoxinu, některých léků používaných v onkologii nebo dalších přípravků. Nevhodná je také její kombinace s některými antidepresivy.
U citlivějších lidí může zvýšit citlivost kůže na sluneční záření. V období intenzivního slunění je proto vhodné být opatrnější.
Tyto vlastnosti ale zároveň ukazují, že třezalka není „obyčejný bylinkový čaj“. Je to léčivá rostlina s výraznými biologickými účinky, které si zaslouží stejný respekt jako jakákoli jiná účinná přírodní látka.
Jak ji používám ve své praxi
Ve fytoterapii se tradičně doporučuje bylinky vhodně kombinovat. Každá z nich přináší trochu jiný účinek a společně se mohou přirozeně doplňovat.
Při dlouhodobém psychickém napětí se mi velmi osvědčila směs třezalky, dobromysli a měsíčku lékařského. Každá z těchto rostlin působí trochu jiným způsobem, ale všechny mají společné to, že podporují zklidnění organismu a vytvářejí příznivé podmínky pro regeneraci nervového systému.
Největší sílu ale podle mé zkušenosti nemá žádná jednotlivá bylina. Vzniká tehdy, když se propojí více drobných kroků – kvalitní spánek, pravidelný pohyb, dobré vztahy a také příroda, která nám už po staletí nabízí rostliny schopné jemně podpořit naši přirozenou rovnováhu.
Právě proto mám fytoterapii tak ráda. Nevnímám ji jako souboj přírody a vědy. Naopak. Vidím v ní krásný příklad toho, že tradiční zkušenost a moderní výzkum se mohou vzájemně doplňovat. A třezalka je jednou z bylin, na kterých je to vidět možná nejlépe.
