S příchodem jara jako by se každý rok roztrhl pytel s detoxikačními kúrami, půsty a zázračnými návody, jak během několika dnů „vyčistit organismus“. Přiznám se, že mě to nechává poměrně klidnou. Ne proto, že bych si nemyslela, že naše tělo potřebuje po zimě podpořit. Naopak. Jen si nejsem jistá, jestli je tím nejlepším řešením další seznam zákazů, příkazů a výkonů.
Ve své práci často vídám lidi, kteří jsou unavení ne proto, že by jejich tělo bylo zanesené toxiny, ale proto, že jsou zanesené jejich dny povinnostmi, spěchem a neustálým tlakem na výkon. A někdy mám pocit, že i jarní očista se pro ně stává dalším úkolem, který musí zvládnout dokonale.
Možná ale právě tady stojí za to se na chvíli zastavit.
Tělo se umí čistit samo
Lidské tělo je neuvěřitelně chytrý organismus. Každou vteřinu pracují játra, ledviny, střeva, plíce i kůže na tom, aby odstraňovaly odpadní látky a udržovaly vnitřní rovnováhu. Tento proces nepotřebuje zázračné kúry. Potřebuje, aby měl organismus dostatek energie a vhodné podmínky pro svou práci.
To samozřejmě neznamená, že na tom, co jíme nebo jak žijeme, nezáleží. Znamená to jen, že tělo většinou nepotřebuje napravovat. Potřebuje podpořit.
Co na to říkají neurovědy?
Když se prodlužují dny a přibývá slunečního světla, nezačíná jaro jen v přírodě. Přelaďuje se i náš organismus. Mění se hormonální regulace, biologické hodiny, spánek i činnost autonomního nervového systému. Pro někoho je toto období plné nové energie, jiný se naopak cítí několik týdnů unavený.
Nejde o selhání. Nervový systém se jednoduše přizpůsobuje novým podmínkám. A stejně jako příroda nepotřebuje uspěchat svůj růst, ani naše tělo nepotřebuje, abychom ho nutili fungovat rychleji, než je připravené.
Očista začíná v hlavě
Když přemýšlím o jarní očistě, nemyslím nejdřív na jídelníček. Myslím na prostor, kdy na chvíli vypneme telefon. Kdy se projdeme lesem bez sluchátek. Kdy se zaposloucháme do zpěvu ptáků, nadechneme se vůně rozkvetlých stromů nebo necháme první jarní slunce dopadnout na tvář.
Možná právě tohle je očista, kterou dnes potřebujeme nejvíc.
Nejen naše tělo, ale i náš nervový systém totiž neustále vyhodnocuje, jestli jsme v bezpečí. Pobyt v přírodě, klidnější tempo nebo vědomé vnímání přítomného okamžiku pomáhají snižovat dlouhodobé napětí a vytvářejí podmínky pro regeneraci. Někdy udělají pro naše zdraví víc než další restriktivní režim.
Jarní bylinky jako dar přírody
Na bylinky ale rozhodně nedám dopustit. Každé jaro se těším na první pampelišky, sedmikrásky, bršlici, popenec nebo medvědí česnek. Ne proto, že bych od nich očekávala zázraky, ale protože jsou přirozenou součástí jarního jídelníčku.
Mladé listy pampelišky obsahují hořčiny podporující trávení a tvorbu žluči. Sedmikráska je tradičně využívána při péči o dýchací cesty, bršlice zase patří mezi bylinky používané v lidovém léčitelství po staletí. A medvědí česnek se stal téměř symbolem jara.
Mám ráda představu, že příroda nám v každém ročním období nabízí právě to, co tehdy nejvíce potřebujeme. Nemusíme kvůli tomu hledat exotické superpotraviny. Často stačí vyjít na zahradu nebo na louku a dívat se kolem sebe.
Každý ať to pojme po svém
Pokud se rozhodnete držet půst, upravit jídelníček nebo vyzkoušet jinou formu jarní očisty, přeji vám, aby to nebylo proto, že se svým tělem bojujete. Ale proto, že o něj chcete s větší laskavostí pečovat.
Velkou změnu totiž často nepřinese to, co na několik dní ze svého života vyřadíme. Mnohem důležitější bývá to, co do něj pravidelně přidáme. Více klidu. Více spánku. Více pohybu. Více čerstvého vzduchu. Více obyčejných chvil, kdy jsme opravdu přítomní.
Možná právě to je ta největší jarní očista.
Ne očista od toxinů, ale od všeho, co nám dlouhodobě bere energii a vzdaluje nás od sebe samých. A to je změna, která často vydrží mnohem déle než jakákoli krátkodobá kúra.
