Health, Mental Health, Nezařazené terezaho

Kozlík pro lepší spánek a mírnění úzkosti

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) je další bylinkou, která může s úspěchem posloužit u mírnění úzkostí, uvolnění těla, zlepšení usínání a kvality spánku. Někdy se mu říká přírodní diazepam. Používá se ve formě sušeného kořene (na přípravu čaje) nebo alkoholové tinktury (extrakt).

Kozlík nezpůsobuje návyk

Stejně jako u třezalky, o které jsem psala minule, můžete se setkat v médiích s varováním před nežádoucími účinky. Dokonce se občas dočtete o tom, že je kozlíkový extrakt návykový a neměl by se tedy užívat déle než 3 dny. Nechci použít sprosté slovo, ale tak to opravdu není! Dokonce ani samotné benzodiazepiny (léky na mírnění úzkosti, jako je Lexaurin, Neurol, Rivotril a další) nejsou schopny vytvořit návyk během několika dnů. Avšak, pokud někdo užívá benzodiazepiny dlouhodobě – měsíce nebo roky – dochází při vysazení k vážným abstinenčním příznakům. A teď to bude zjímavé!!! Tramtararáááá … Na zmírnění abstinenčních příznaků se právě může použít kozlíkový extrakt (1).

Přestože nejsou zdokumentovány časté nežádoucí účinky, popisují se (snad aby řeč nestála) vzácný výskyt bolestí hlavy, břicha nebo závratě a nespavost (2). Nechci být ironická, ale schválně, kdo čte příbalové letáky s nežádoucími účinky třeba u Ibuprofenu nebo Paralenu?

Kozlík nezpůsobuje malátnost po probuzení

Podívejme se také na popsané lékové interakce. Kozlík se nesmí užívat společně s barbituráty (léky na spaní), benzodiazepiny (to jsou ty výše zmíněné léky na úzkost) nebo dalšími tlumícími látkami, protože by pak způsobovaly přílišnou ospalost. Pokud pominu fakt, že kozlík užívají právě lidé, kteří mají problémy se spánkem (potřebují být ospalí) a většinou se situaci snaží řešit jinak než léky, jistě je třeba na toto dát pozor. U kozlíku se oproti jiným „lékům na spaní“ neprojevuje malátnost po probuzení a tzv. „kocovinový efekt“ (3).

Látky z kozlíku zvyšují koncentraci tlumícího neuropřenašeče v mozku

A teď konečně k tomu, jak tedy vlastně účinkuje. Pokud jste četli můj článek o třezalce, vysvětluji v něm laicky neurofyziologii v mozku. Chemické látky, kterými se nervová soustava dorozumívá (neuropřenašeče), přirovnávám k psaníčkům, enzymy odbourávající tyto látky ke skartovačkám. Jedním z takových psaníček je i kyselina gamaaminomáselná (GABA), která má tlumivý vliv na mozkovou činnost. Jednak je nutná pro to, aby člověk usnul, ale také na to, aby v bdělém stavu cítil klid a ne nervozitu a úzkost. Koncentraci GABA v mozku zvyšuje např. alkohol a cíleně také benzodiazepiny. Bohužel u obou zmíněných dochází za nějakou dobu k návyku a nutnosti zvyšování dávek. Účinné látky kozlíku (flavonoidní glykosidy a  kyselina valerenová) brání rozkladu GABA, zablokuje tedy pomyslnou skartovačku psaníček, která mohou dál přenášet v mozku informaci o tom, že je všechno v klidu a pohodě, člověk se nemusí bát usnout.

Další oblasti, kde kozlík pomáhá:

  • Mírnění menstruačních obtíží
  • Syndrom neklidných nohou
  • ADHD
  • Parkinsonova choroba

Kozlík jako čaj nebo tinktura

Obvykle doporučovaná dávka extraktu (tinktury) je 50–100 mg podávaná 2–3× denně v indikacích proti úzkosti, popřípadě jednorázová dávka 150–300 mg extraktu asi 45 minut před spánkem. V případě použití sušeného kořene by se dávka měla pohybovat mezi 1 a 2 g. Předávkování je popisováno při užití více než 18g kořene.

Pokud tedy chcete na úzkost nebo lepší usínání zkusit nějakou podporu jinou než „prášek“, může být kozlík tou správnou volbou… a kočky se kolem vás budou motat a závidět – kozlík jim totiž náramně voní 😊

  1. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0278584601003050?via%3Dihub
  2. S. Department of Health and Human Services, National Center for Complementary and Integrative Health. Valerian. Updated September 2016
  3. Cass H. Herbs for the Nervous Systém: Ginkgo, Kava, Valerian, Passionfl ower. Seminars in Integrative Medicine 2004; 2: 82–88.
Nezařazené terezaho

Třezalka – přírodní antidepresivum a lék proti úzkostem a špatné náladě

Na třezalku nedám dopustit. Když se o ní zmíním lidem, kteří přichází s úzkostí, často se setkám s argumentem „ale ta je nebezpečná“. Třezalka to holt v médiích schytala, možná i proto, protože je jednou z nejznámějších a nejdéle používaných léčivých bylin vůbec. Tím pádem jsou i nejvíce prozkoumány její možné nežádoucí účinky, kterými se často straší. Pojďme je tedy zmínit hned na začátku.

Kdy to s třezalkou neriskovat?

Třezalka může způsobit vyšší citlivost kůže ke slunečnímu záření, takže se nechoďte opalovat, když pijete třezalkový čaj! Prekérní jsou interakce s některými léky. Možná znáte pojem „třezalkové děti“, kdy žena otěhotněla i přes užívání hormonální antikoncepce, kterou třezalka tak nějak „vyoutovala“.  Takže holky, na to bacha … i když, každý musí sám zhodnotit, zda zrovna užíváním hormonální antikoncepce svému tělu (i psychice) spíš pomáhá nebo ubližuje, ale o tom teď psát nechci. Bohužel tuto zázračnou bylinku nesmí užívat pacienti užívající warfarin (na ředění krve), digoxin (srdeční arytmie), cytostatika (onkologická onemocnění), statiny (na snížení cholesterolu), SSRI antidepresiva a některá další léčiva. Třezalka totiž nakopne jednu z velmi účinných detoxikačních cest v játrech (pro znalé – jedná se o některé izoenzymy cytochromu P450) a kvůli tomu se tyto léky rychleji odbourávají a pak nepůsobí, jak by měly. U lidí, kteří léky neužívají je právě taková detoxikační schopnost žádoucí.

Třezalka funguje někdy lépe než antidepresiva

A teď pojďme k tomu, jak třezalka pomáhá s úzkostí. Obsahuje hypericin, hyperforin a spoustu dalších látek ze skupiny flavonoidů (např. v souvislosti s léčbou postkovidového syndromu zmíním doporučovaný kvercetin anebo také obsahuje rutin, který je zodpovědný za pružnost cév), které mají vliv na zlepšení úzkostných a depresivních stavů. Dokonce ve studiích vychází, že užívání extraktu z třezalky je účinnější na slabé až střední deprese než medikamentozní antidepresiva Elavil, Prozac, nebo Zoloft (1)! Hypericin navíc ještě zvyšuje koncentrace melatoninu, který zlepšuje cyklus spánek-bdění, které bývají při depresích narušené (2). Navíc melatoninu se přezdívá hormon mládí a je zodpovědný za mnohé regenerační procesy v těle… ale o tom až někdy příště.

Neurofyziologie lidově – černá a růžová psaníčka, poštovní schránky a skratovačky

Jednotlivé části mozku se dorozumívají pomocí chemických látek, kterým říkáme neuropřenašeče. Každý asi už někdy četl o serotoninu, dopaminu nebo noradrenalinu (je jich ale mnohem více). Přirovnávám je k takovým psaníčkům, která mají uvnitř nějaký pokyn k akci. Tato psaníčka je potřeba doručit na správné místo a proto mají buňky (i ty mozkové) na sobě „poštovní schránky“ – odborně receptory. Když dostane daná část mozku psaníčko do schránky, pošle nějakou informaci dál a rozbíhá se mohutný sled dějů v celém našem těle. Psaníčka po nějaké době (ta doručená i ta nedoručená) jdou postupně do „skartovačky“, aby se v mozku nepletla. V roli těchto skartovaček jsou enzymy, které chemicky rozkládají nervové přenašeče na jiné látky. Tento proces se neustále opakuje, stále se v mozku něco děje. V depresivních stavech nebo při úzkostných poruchách dochází k narušení rovnováhy nervových přenašečů. Když to hodně zjednoduším – některá psaníčka jsou růžová a některá černá – některé chemické látky spíše způsobují dobrou náladu, jiné stres. Pokud jsou v rovnováze, člověku je dobře, s větším či menším vypětím zvládá svůj život. Pokud je ale nedostatek těch růžových psaníček a přebytek černých, začne nám být „ouzko“.

Jak třezalka pomáhá s úzkostí?

Vzpomenete si na ty názvy účinných látek třezalky? Hypericin, hyperforin (latinský název třezalky se od toho odvíjí – Hypericum perforatum). A tyhle dvě látky brání „skartovačkám“, aby zničily růžová psaníčka. A dokonce ještě blokují poštovní schránky tak, aby nepřijímaly černá psaníčka. Pokud bychom šli do biochemie, zjistíme, že účinky třezalky jsou opravdu velmi široké a v chemismu mozku ovlivňují velkou řadu chemických procesů. Ne všechny jsou ještě do důsledku prozkoumané. Pro naše účely se však můžeme spokojit s příměrem psaníček a poštovních schránek.

Pokud tedy neužíváte dlouhodobě léky, které by mohly interagovat s třezalkou, doporučuju nasadit bylinnou kůru proti úzkosti. Ve fytoterapii se vždy doporučuje byliny míchat, neužívat pouze jeden druh dlouhodobě. Mně se na celkové zklidnění velmi dobře osvědčila směs třezalka, dobromysl, měsíček zahradní. O dalších bylinkách pomáhajících s úzkostí si povíme v příštím článku.

Zdroje:

  1. (Chatterjee, S. S., Bhattacharya, S. K., Wonnemann, M. et al.: Life Sci., 1998; 63, 499-510.)
  2. CSFA_2007-2_hypericin-a-hyperforin-biologicky-aktivni-komponenty-trezalky-teckovane-hypericum-perforatum-jejich-izolace-analyza-a-studium-fyziologickych-ucinku-3197.pdf
strava terezaho

Jarní očista organismu – každý ať to pojme po svém!

Před pár dny přišlo jaro a celý svět žije jarní očistou, detoxikačními kůrami, velikonočními půsty, více či méně extrémními očistnými rituály. Nebudu rozebírat výhody či nevýhody každého z nich, ani jejich účinnost. Přijde mi, že stěžejní je důvod, proč to vlastně člověk dělá.

Je totiž důležité, aby s fyzickou očistou přišla také ta psychická. Nepřijde mi příliš efektivní držet přísnou „detoxikační“ dietu a u toho trpět, nemoci se dočkat, až znovu budu moci normálně jíst. Stejně nerozumné je pustit se do nějaké kůry jen proto, že to někde píšou, s cílem „všichni to dělají, tak já také musím“.

Jarní očista by se měla prožívat všemi smysly. Dopřát si zklidnění mysli a zaposlouchat se do zvuků právě probuzené přírody, oddat se sluneční lázni, laskat se s vůněmi prvních květů, upřít oči do dálky a vnímat světle zelenou barvu prvních lístečků a s tím i ochutnávat, co to kde vlastně vyrostlo. Bez prožitku vlastního těla, celé bytosti jako součásti vyššího celku, koloběhu přírody, nemá jarní očista valného významu.

Ať už tedy držíte dietu, absolvujete nějakou speciální kůru, držíte půst, buďte stále u sebe – vnímejte, prociťujte, zvědomujte – pak dosáhnete mnohem většího efektu.

S trochou nadsázky souhlasím s bylinkáři, kteří tvrdí, že na každou zdravotní potíž roste kousek dále bylina, která jí umí vyléčit. A nemusí to být ani potíž, stačí, když je to jen potřeba – potřeba nastartovat metabolismus do nového období. Když se podíváte, co v tuto dobu začíná všude kolem rašit, jsou to přesně ty rostliny, které mají účinné látky na pročišťování. Můžeme s nimi bez obav experimentovat, přidávat do salátů, polévek, nádivek, či jen tak zobat.

Nabídnu pár svých osvědčených tipů:

Pampeliška (kořen a nejmladší lístky)

Na začátku jara ještě nejsou mladé lístečky hořké, tak jako v létě.  Kořen si ještě uchovává svoji sílu, je v něm ukryt potenciál celé rostlinky pro růst. Obsažené účinné látky stimulují činnost jater, podporují tvorbu žluče a pomáhají rozpustit žlučové kaménky, působí močopudně a pomáhají při infekcích močových cest.

Pokud plejete záhony po zimě, nebo se snažíte o monokulturní trávník, můžete mladé rostlinky pampelišek celé vytrhnout i s kořenem, pečlivě umýt a cca 15 minut povařit. Tekutinu můžete vypít, pokud máte chuť, povařenou rostlinku i s kořenem si dejte k jídlu. Nakrájejte na menší kousky, osolte, opepřete a zalijte olejem s citronovou šťávou. Je to výborný doplněk k bramborám či jen tak.

Sedmikráska (květy)

Sedmikráska kvete téměř celý rok, ale na jaře má největší sílu. Jejími květy můžeme ozdobit jakýkoli salátek či polévku, posypat jídlo. Obzvláště děti to mají velmi rády – moje dcera si s oblibou přikusuje květy sedmikrásky jen tak k rohlíku. Kromě účinných látek, které mají vliv na vylučovací systém, přispívá ke kvalitě pokožky a má dezinfekční účinky na sliznice dýchacích cest, usnadňuje vykašlávání.

Bršlice kozí noha (nejmladší lístky)

Nejúpornější plevel na zahradě a jak dokáže být v tuto roční dobu lahodný! Přidávám jen tak lístečky ještě než se rozvinou do obvyklého tvaru do salátu a polévek. Působí močopudně, uvolňuje křeče, pomáhá při léčbě revmatismu.

Chybu samozřejmě neuděláte ani, když posbíráte listy petrklíče, rozrazilu, květy fialky, popence, česnáčku či tolik v poslední době oblíbeného medvědího česneku. Na jaře se v podstatě dá sníst každý plevel a můžeme si být jisti, že nám s jarní očistou vypomůže.

Tak načerpejte síly!

MUDr. Tereza Hodycová